26th Annual Santa Fe Bluegrass And Old Time Music Festival , Santa Fe , NM

Do Santa Fe ,správního střediska státu New Mexico, se Greyhoundem dostanete poměrně snadno.Z  Albuquerque , které leží na hlavní trase Chicago-LA (bývalá Route 66)  je to nedaleko /asi 90 mil / a pokud máte dostatek trpělivosti ( autobus Albuquerque-Santa Fe jezdí pouze 2x denně) je to docela zábava. Horší je potom dostat se  v noci ze  stanice  Greyhoundu v Santa Fe na samotné místo konání festivalu (pokud nechcete utrácet za taxi).Místní občané vám vysvětlí , že je to nedaleko ,jen přes dvě ulice.Evropan , ještě nenavyklý americkým měřítkům , se rozhodne jít pěšky než pozná , že nedaleko  přes  dvě ulice může být také třeba 15 mil.. Toho jsme naštěstí byli ušetřeni ,  protože domorodci jakmile zjistili , že jsme z Evropy , z Čech , a navíc, že se snažíme hrát jejich muziku , tak nás na místo ochotně a nezištně odvezli .Festival je pořádán na místním rodeovém hřišti , rozsahem se jedná o festival střední velikosti - při sobotním večerním koncertu cca  1500 diváků  a  pořádá  ho  Southwest Traditional and Bluegrass Music Association , což  je  sdružení  místních příznivců tradiční hudby  a  bluegrassu . Místní - rozumí  se oblast  New Mexico , Colorado , Arizona , Texas . Jihozápad USA není sice tradiční baštou bluegrassu, ale tato asociace je velmi činorodá. Festival byl zajištěn  velice  kvalitně jak pořadatelsky, tak i účastí vynikajících hostů. Např .Dan  Crary s  Lonnie Hoppersem  a  American Bandem .Nejlepší  byla  sousedská  a  zároveň  jakási tvůrčí atmosféra festivalu. Každý  kdo  měl  sebou nástroj  se mohl akce aktivně zůčastnit. Nejen na sessionech. Bylo možno se  přihlásit  do soutěže banjistů, houslistů atd.(na amerických festivalech je toto časté).Ovšem vrcholem byl tzv.Band Scrambles Contest, totiž soutěž kapel,které byly sestaveny losováním. Zájemci se do soutěže přihlašovali vhozením kusu papíru se jménem a nástrojem do patřičné schránky . Tato  byly  řádně  promíchána a poté vylosovány  sestavy  kapel. Každá dostala  přiděleno místo ke zkoušení  a čtyřicet minut  času na nacvičení libovolných skladeb dle vlastního výběru a vymyšlení názvu kapely. Poté následoval nástup na scénu.Vše probíhalo jako po másle , žádné desetimi- nutové přestavování mikrofonů tak, jak jsme zvyklí na našich soutěžích .(a pozor,to se nehrálo na jeden mikrofon !). Náš Band Scramble  se  jmenoval  International Bluegrass Cowboys  ( hráči z USA , já z ČR a jeden kovboj z Texasu)  a  získal  druhou cenu. Když  mluvím o umístění , neodpustím si chloubu . Naše  výprava  získala  1.místo v  soutěži  bluegrasssových    houslistů (Skoba) , 2.místo v bluegrassovém banju (já) , druhé  místo  v  kapelách ( Skoba ,Skobka a já )  a 2.místo v  Band  Scrambles (já) . Je  k  tomu  třeba  podotknout , že  Dan Crary  a  jeho Boys  pochopitelně   nezávodili , ale  na druhé straně   Southwest Pickers nesdružuje  špatné muzikanty !   Souběžně   se   soutěžemi  probíhala  řada dílen , svým   charakterem   stejných   jako dílny  při  našich  festivalech  a  koncerty  místních (místní - viz  text  výše)  profesionálních  skupin . Večer  se  potom   všichni sešli   na  koncertu významného hosta, jímž jeden večer byl Dan Crary. Rozepisovat  se o  jeho koncertu  nemá smysl , stačí si  poslechnout   jeho  poslední  album  Crary & Hoppers and  Their American Band. Po skončení koncertu byl čas pro sessiony, kterých se účastní téměř každý , kdo má  nějaký nástroj.  Jedním ze zajímavých detailů  bylo , že festival  se  obešel  úplně  bez alkoholu.Když jsem nikde neviděl  hory kelímků od piva a postavy mající problémy s udržením stability, připadal jsem si trochu nesvůj.
 

Dan Crary & Lonnie Hoppers International Bluegrass Cowboys /vlevo já/
Všimněte si jak old timeoví fiddleři drží šmitec Hraje se pořád a všude
Skoba a nejmladčí účastnice soutěže houslistů Já,dlouhokrké banjo ODE z r.1932 a jeho majitel Herb

Zpět na hlavní stránku